Mistrovství Maďarska

[Danys]

U toho Grzyba jsem byl... Už když k nám přijížděl, bylo něco v nepořádku, jel na blinkry, neměl úplně zdravý zvuk... A přstože jel pomalu, tak mu to na tom mokru a blátě uklouzlo a přetočil to. Visel nad tou příkopou a pak chtěl vyjet směrem dopředu. A to neměl dělat. Oběma pravýma kolama byl v příkopě a ležel prakticky na břichu... Trvalo myslím víc než 5 minut, než ho diváci dostali ven...
Mimochodem, na tomto fleku se událo mnohem, mnohem více...

[PLuto]

Danysi, jen povídej, přeháněj.

[Mirek Fric]

Tak tohle prostě musíte vidět! Spiciho KRIZZZEEEEEEEE

[Mirek Fric]

A ještě video:



Je tam crash Homoly a brutální styl Dodiho

[krb]

Video z Egeru ftp://ftp.toljadneki.hu:2021/videok/200 ... a_2008.wmv (75MB)

[Mirek Fric]

Koukám, že tahle zatáčka je cosi jak zlatý hřeb Egeru

[Mirek Fric]

Béreš...

[luboš]

béreš-nadherá

[Danys]

Eger rallye 2008 z mého pohledu...

Takže letos jsem se vydal hned na první soutěž maďarského šampionátu. Vyjeli jsme v pátek odpoledne s cílem v klidu dorazit na místo a pokud možno projet si některé RZ. Cesta ubíhala rychle a v klidu…teda až na jednu nepříjemnost s policií SR. No co už…
Do Maďarska jsme dorazili před dvacátou hodinou a tak jsme se rozhodli, že projedeme RZ Zagyvarona a Egerbakta a pak už budeme nocovat. Obě RZ jsem z časových důvodů projížděl pouze v protisměru. Zagyvarona je velmi technická se spoustou zatáček. Je ale těžce dostupná, prakticky jen od startu a cíle. Navíc je na ní spousta svodidel, což mne taky odrazovalo. Egerbakta je fakt moc rychlá se spoustou retardérů z pneumatik. Nicméně před cílem se mi jevily zatáčky zajímavě a tak bylo prakticky rozhodnuto, kam se vydáme na první sobotní průjezd. Nocování jsme zvolili v Egerbaktě před hospodou.
Ještě malý postřeh… Když jsme projížděli RZ, tak jsme mohli vidět podél trati už spoustu fanoušků, obytných aut, ohňů… Zkrátka atmosféra byla super už večer před závodem.

Ráno byl budíček o půl sedmé. Následovala malá snídaně a odjezd k cíli RZ. Auto jsme zaparkovali asi hodinu a půl před startem RZ. V klidu jsme se nachystali na nevlídné počasí a šli od cíle proti směru RZ. Podél trati už byly opravdu velké davy fanoušků a atmosféra byla SUPER! Prošli jsme několik zatáček a pro první průjezd zvolili těžkou pravou zatáčku po dlouhém náletu. Bylo vidět, že už při tréninku se toto místo jezdilo hodně vnitřkem a auta se zavěšovala za krajnici. Následné průjezdy to pak potvrdily. Krásně tu jede Béreš, stejně jako potom celý den. Benik byl hodně rychlý, krajnice ho trochu rozhodila, ale zvládl to bez většího problému. Turi s Corollou jel nádherně, moc jsem mu fandil a přál mu dobrý výsledek. Těšil jsem se na našeho „Jarina“ a hned prvním průjezdem mne potěšil! Následovalo velké množství více či méně čistých průjezdů a asi tak tři větší krizovky, kdy posádky hodně atakovaly příkopu na vnější straně zatáčky. Vše se ale obešlo bez jakékoliv újmy na voze. Už jsme se pomalu chystali k odchodu do auta, když jedno z posledních soutěžních aut, zelená Felicia se startovním číslem 123, byla příliš rychlá, kontrovala víc než bylo zdrávo a skončila v hodinách. Naštěstí zůstala na cestě, takže mohla po chvilce pokračovat dál. V tomto místě bylo asi nejvíce patrné, jaké má kdo nervy a podrží to pod plynem a kdo jde příliš brzy na brzdy. Navíc se určitě na průjezdech podepsal deštík, který začal asi tak od padesátého vozu. Po odjetí celého startovního pole, což znamenalo asi tak po třech hodinách, jsme se vydali zpět k autu, na oběd a promyslet odpolední program.
Ačkoliv jsem měl původně v plánu přejíždět na jinou RZ, tak jsme nakonec zůstali celý den na stejném místě. Jen jsme se pro druhý průjezd přemístili o pár zatáček blíže k cíli RZ, což se později ukázalo jako velice prozřetelné. Jednalo se o dlouhou levou zatáčkou, na kterou navazovala těžká pravá. Příjezd do první levé byl po krátké rovince z kopce.
Hned druhé soutěžní auto, tedy posádka Béreš – Müller uvedla velké množství diváků do varu. Béreš to podržel a byl z toho krásný, atraktivní a přitom i rychlý průjezd. Následovaly první WRCa, Benik a Turi… Oba předvedli nádherný sport a diváci to opět patřičně ocenili. Atmosféra tady byla opravdu úžasná! Následně se průjezdy lehce zklidnily. Speciálně jezdci s Imprezama WRC mne nikterak nenadchli a já se začal bát, že dalších atraktivních průjezdů už moc nebude. Další zklamání přišlo, když přijížděl Grzyb na blinkry. Nicméně přes nepříliš rychlou jízdu se mu průjezd nepovedl a v dlouhé levé se přetočil. Zůstal těsně nad vnitřní příkopou a čekali jsme, že couvne a v klidu odjede. K našemu překvapení se ale auto pohnulo dopředu a uvízlo pravými koly v příkopě a „břichem“ na její hraně. Okamžitě naběhli maďarští fanoušci a začali Punto vyprošťovat. Bohužel se jim to dlouho nedařilo, bylo to docela chaotické a tak z toho byla pro polskou posádku ztráta cca 5 minut.Následovala opět spousta zajímavých průjezdů, mezi kterými vynikali zejména Pethö, Jarek Orsák, David Botka, Hideg, Zambelly, Matics, Kakuszi, Sassa Ollé a z historiků zejména Žigulíky pilotované Tiborem Boroznaki, Gáborem Csépe a Laszlo Németem. Tito opravdu stavěli na hlavu veškeré fyzikální zákony…
Kromě krásných průjezdů jsme byli ale svědky i krizových situací. Problémy působilo hlavně mokro, vytahané bláto a špatně zvolená stopa průjezdu. Posádek, které jen se štěstím unikly výletu do příkopy jsem napočítal asi deset. Bylo tedy jen otázkou času, kdo první „vyžere“ toto místo. A tato chvíle přišla při průjezdu Zoltána Budaváriho s áčkovým Micákem. A hned to byla show jaksepatří! Micák byl už v první části zatáčky dlouhý, sice se snažil z toho dostat, ale bylo jasné, že první návštěva příkopy bude na světě. K našemu překvapení se ale auto nezastavilo v příkopě, ale přeletělo ji a zastavily jej až stromy za příkopou. Naštěstí tyto nebyly příliš vzrostlé a tak se zdálo, že to Micák přežil. Horší ale bylo, že vůz byl „čumákem“ zapíchlý poměrně hluboko v lesíku a popravdě řečeno jsem vůbec nevěřil, že se odsud může dostat. Fanoušci ale okamžitě naběhli a začali jej vytahovat. Ze začátku se to nedařilo vůbec, ale pak přišlo na řadu lano za které tahalo asi deset lidí, dalších pár naskákalo na zadní část vozu, aby jej trochu převážili, zbývající tlačili zepředu a po necelých pěti minutách byl Micák opět na cestě a za obrovského potlesku a skandování odjel do cíle této RZ. Neuběhlo ani pět minut od vyproštění tohoto vozu a přišla další velká krize. To přiletěl Slovák Ballay s Ignisem, byl taktéž příliš dlouhý, snažil se to ještě zvládnout, ale už bylo zcela jasné, že je pozdě. Následoval boční náraz do příkopy, uvíznutí a další práce pro obětavé fanoušky. Samozřejmě opět za velkého aplausu všech dalších lidí, kteří tuto situaci jen pasivně sledovali. Tady už nebylo vyprošťování tak složité a tak mohl Ignis zhruba za dvě minut znovu pokračovat v závodě. Do konce startovního pole pak ještě asi pět posádek předvedlo v této pasáži hodiny.
Po chvíli přestávky přišli na řadu „junioři“ (Rallye2). Hned druhý vůz v pořadí, Honda Civic Vti nám předvedl další hodiny, o tři auta později Škoda Felicia vyrobila velkou krizi, kterou ale zvládla. Následovaly víceméně klidné průjezdy, ale to největší show mělo teprve přijít… A opravdu přišlo se startovním číslem 233. Posádka Fekete-Práj s vozem Lada Samara byla hodně rychlá, dostala se na vnější část levé zatáčky, snažila se příkopě vyhnout, což se ji šlápnutím na plynový pedál podařilo. Ovšem poté následovalo příliš velké kontrování volantu, další přetočení a už bylo jasné, že bude problém. Auto se ocitlo přímo proti břehu, „čumákem“ do něj narazilo a následovala pirueta po které Samara zůstala stát na střeše. Fanoušci opět nezklamali, ihned se vrhli na vůz a v momentě byl zpátky na kolech. Ačkoliv se posádka snažila, tak to bohužel nebylo nic platné. Motor už znovu nenaskočil. Diváci tedy vůz odtlačili mimo cestu a byli již po několikáté odměněni hlasitým potleskem a skandováním. O dalších sedm aut později přišla další větší krizovka, tentokrát už opravdu poslední… Peugeot 205 GTI chytl vnější stopu už při nájezdu do levé zatáčky a tak jsme opět jen čekali, kdy příjde rána. Auto šlo pravým předkem do příkopu, odrazilo se a pak do něj spadlo celé.Po zkušenostech z předešlého vyprošťování stačila tentokrát necelá minuta, a Peugeot mohl pokračovat.
Měli jsme před sebou ještě jeden průjezd touto RZ, ale vzhledem k tomu, že jsme měli v plánu se ještě večer vracet domů, tak jsme vydrželi jen asi na dvacet aut. Za zmínku určitě stojí krásný Benikuv průjezd a naprosto bezkonkurenční průjezd Jožky Bereše. V krizové levé zatáčce byl tentokrát příliš dlouhý i on, zadní kola už visela nad příkopou, ale Jožka neubral! Naopak ještě přidal a nádherně,efektně se mu podařilo dostat celé Punto zpět na cestu. Byl to opravdu závěr jaksepatří a tak jsme mohli odjíždět s dalšími krásnými zážitky z maďarské rallye.

[krb]

Danysi krásné povídání ,dobře se to čte měl bys začít psát deníčky z cest jak to dělal Plhus