Mistrovství Belgie

[Plhus]

Rozumím. Mohl a nemusel pomoct... Jenže pokud je pravdou to co jsi napsal,tak podle mě tady nebylo co řešit. Fuj, už se v tom nehrabejme, je to moc smutné téma...

[Haryk]

Při takový ráně to odnesou vnitřnosti, který se obvykle utrhnou. HANS nepomůže, bohužel...

[Mirek Fric]

To je častý scénář, ale zejména u samonavíjecích pásů v osobních autech, které umožňují daleko větší pohyb a vnitřní deformace. U závodních ta problematika není stejná ( i když k tomu samozřejmě může dojít taky). Každopádně k tomu bychom museli mít přesnější údaje. Hodnotit to z hlediska celkem známých následků civilních nehod zde moc nejde, protože bezpečnostní prvky tam fungují dost odlišně...

[Petr Hejtmánek]

Já si myslím, že pásy v osobních automobilech způsobují daleko menší následky, než u závodních vozů. Už enom tím, že umožňujů větší pohyb těla snižujů maximální hodnotu zpomalení a tím i síly působící na vnitřní orgány. Navíc bezpečnostní pásy majů "omezovač" záchytné síly, čili když dosáhne síla působící na pás limitní (předepsané hodnoty) dojde k určitéum povolení a tím snížení sil na pás i zpomalení těla. Též nevím jak sů konstruované závodní pásy, ale řekl bych, že "šetrnější" nejsů.

[Mirek Fric]

Ty navíjecí pásy nezpomalují tělo postupně, to, že nejsou připnuté natěsno nepomáhá ničemu. Jen to posuvá okamžik, kdy to tělo dostane ještě víc zabrat kvůli předchozímu vlastnímu pohybu (narazí na zamčené pásy). Omezovač tahu se dává na pásy s předpínači, které naopak v okamžiku nárazu tělo co nejvíce přitáhnou, aby bylo co nejpevněji zachyceno a omezovač povolí až při určité kritické hodnotě. Použití předpínačů, tedy přitažení těla, snižuje hodnotu zpomalení, i rychlosti a velikosti vnitřních deformací.

Pro měkké tkáně v těle (vnitřní orgány) je rozhodující velikost deformací a rychlost té deformace, ne samotné zpomalení. A pak platí, že co se může pohybovat/deformovat víc a rychleji, to se spíš utrhne. Základ je tedy zabránit pohybu, jak nejvíc to je možné, proto mít pásy co nejvíce utažené a pokrýt s nimi co největší plochu těla (6 bodové místo 3 v osobáku). Pak už rozhodují i takové věci jako třeba fyzická kondice, tělesné rozměry či hmotnost konkrétních orgánů konkrétního člověka atd.

[Petr Hejtmánek]

To, že umožňujů vetší pohyb těla neznamená, že sů volné, tak sem to nemyslel. Jasné že volný pás by neznamenal žádný užitek a prospěch předepnutí je jasný, ale pokud svým určitým mechanismem (konstrukcí) umožňujů minimální utlumení (zvýšení dráhy po které tělo zpomaluje), pak klesá zpomalení (podle zákona o změně hybnosti).
Pokud jde o vnitřní orgány, tak jediným posuzujícím kritériem pro škodlivost daného vnějšího silového působení je WSU křivka uvádějící škodlivost zpomalení působícího na mozek (nejcitlivější orgán) v závislosti na době působení zpomalení, co je nad křivkou je smrtelné. Smrt může nastane klidně při nulové deformaci lidského těla, pokud působí dané zryhlení v dostatečném čase. Z deformace a rychlosti lze určit maximálně zrychlení (zpomalení), ale není to objektivní kritérium pro posouzení škodlivosti.

[Mirek Fric]

Nesouhlasím. Ta problematika je mnohem složitější a dle současně používaných postupů se používá obrovské množství hodnotících kritérií pro hodnocení bimonechanického namání a poškození lidského těla. K nim jsou stanoveny limity pro dosažení zranění stupně max. AIS 4 (Abbreviated Injury Scale - 4 = velmi vážné zranění; 1 malé zranění -> 6 smrtelné).

Např. při crashtestech dle RHK předpisů platných v EU se pro hlavu uplatňuje HIC (Head Injury Criterion) podle integrálu zrychlení v čase a 3MS kritérium (zrychlení po 3 ms špičku), pro krk se používá FNIC (Neck Injury Criteria), které hodnotí kritický moment a osovou sílu (nikoli zrychlení). Pro hrudník se vyhodnocuje 3MS na základě zrychlení, pro náraz z boku potom TTI (Thorax Trauma Index) dle zrychlení, věku a hmotnosti. Měkké tkáně v břišní dutině a hrudníku se potom hodnotí na základě kritéria VIC (Viscous Injury Response), které se hodnotí pouze na základě velikosti deformace a rychlosti deformace. Někdy se uplatňuje CTI (Combined Thorax Index) jako souhrn pro hrudník a břicho na základě deformace a zrychlení. U pánve se měří zrychlení a síla v konkrétních částech. Na zranění nohou se pak používají další kritéria jako FFC (Femur Force Criterion - síla a ohybový moment na stehenní kost), TI (Tibia Index - síla a moment na holenní kost) nebo TCFC (Tibia Compressive FOrce Criterion - axiální síla) u kolene potom úhel a posunutí holenní a stehenní kosti vůči sobě. Těch kritérií jsou spousty a všechny mají nějaké limity dané legislativně na základě stupnice zranění AIS a zdaleka ne všechno se hodnotí na základě zrychlení, protože ne pro všechny části těla je jejich zrychlení rozhodující.

Co se týče těch pásů, tak si stojím za svým. Navíjecí pás dokud se odvíjí, tj. než se zamkne, klade zanedbatelný odpor pohybu těla a nijak ho nebrzdí. Naopak tím, že umožní pohyb zapříčiňuje nevýhodnější pozici těla v okamžiku, kdy se pásy zamknou a také podstatně horší podmínky pro zatížení páteře při zpětném pohybu a i samotné zrychlení těla je vyšší. Ze všeho nejvíc ale umožňuje mnohem větší deformace vnitřností.

[Petr Hejtmánek]

To, že je kritérií víc to je fakt, to sem napsal blbě. Znám je sice pod jinýma zkratkma, ale to je celkem fuk. Přesto mám za to, že je WSU nejobjektivnější, jak už sem psal zpomalení je i bez deformace.

[Mirek Fric]

Podívej, nebudu se s Tebou hádat. Mám za to, že bychom měli místo spekulací nad něčím, čemu rozhodně nijak extra nerozumíme, respektovat dlouhodobým výzkumem určené a v praxi používané postupy. Navíc jsou jasně dané platnou legislativou a vymýšlet si nějaké jiné metody má smysl jedině na základě dlouhodobého výzkumu, ale rozhodně ne pocitu.

[Petr Hejtmánek]

Já sem to rozhodně za hádku nepovažoval, spíš to byla diskuza nad zajímavým tématem . Jasná věc, že sa jů nic nevyřeší ani nic objevného nepřinese, ale na druhů stranu, taková výměna názorů ani nikomu neublíží.