Tak jsem absolvoval svoje osmé Ypres, druhé v kombinaci "jen" belgického a britského mistráku. Od čtvrtečního večera do sobotní noci jsme viděli celkem 15 (!) různých míst - 4 různá místa na shakedownu/QS (na každý volný trénink, kvalifikaci a následný shakedown jinde) a 11 RZ z 23. Bylo to hodně fyzicky náročné, ale stálo to za to. Naprosto obdivuji svého průvodce fotografa Toma Buyseho, že i po tolika letech dokáže naplánovat skvělá místa, z nichž pouze 2 jsem v minulosti už navštívil (dokonce i na roky téměř stejném shakedownu se podařilo najít 4 nová kvalitní místa).
K závodu jako takovému. Je celkem jasné, že ho velmi negativně ovlivnilo brzdé odpadnutí Bryana Bouffiera a Kevina Abbringa. Věřím, že mohli Neuvillovi zle zatopit, a to především díky poměrně viditelnému handicapu, který měl Neuville v technice. Hyundai na belgických tratích rozhodně nevynikal podvozkem. Auto bylo v cutech extrémně neklidné a Neuville s ním létal po trati jako hadr na holi (podobně na tom byl i Cronin, který to ale tak dobře nezvládal). Na druhou stranu právě i20 R5 byly nejzábavnější na koukání, i když v extrémně rychlých pasážích z toho až tuhla krev v žilách. Nová R5 od Citroënu je sice velmi ošklivé auto, ale zdá se, že funguje dobře. Proti DS3 je to obrovský rozdíl. Auto je stabilní, velmi klidné a má evidentně o hodně lepší průběh točivého momentu (mimochodem má tlumiče Reiger). Jezdci se trochu prali s velkou nedotáčivostí, kterou ale nejspíš půjde doladit nastavením diferenciálů a geometrie. Potenciál zde rozhodně je. I když Neuville pomaličku ujížděl, tak za ním se odehrávala celá řada soubojů, především ten přímý o belgický titul mezi Verschuerenem a Princenem. O chlup rychlejší byl nakonec Verschueren, který tak o trochu navýšil své hubené vedení v šampionátu.
Britové a Irové trochu zklamali moje očekávání (pokud se bavíme o absolutním pořadí). Po loňském roce plném havárií jsem letos čekal rozhodně víc, než jak tomu nakonec bylo. Mladý Rhys Yates, který před Ypres suverenně vyhrál přípravný podnik v nedalekém Wervicku, sice je opravdu velmi rychlý, ale bohužel od začátku kupil chybu za chybou a nakonec kvůli nemoci spolujezece vůbec nedokončil (což ho mohlo mrzet dvojnásob, protože na Ypres použil žolíka). Pěkně na oko jelo vícero posádek, na čas už to bylo horší. Cronin se jako jediný držel v dostřelu belgické špičky, ovšem divoký Hyundai neukočíroval a výletem mimo trať a defektem v poslední zoušce o vítězství mezi ostrovany přišel. Vyhrál pak Matt Edwards, který vinou celé řady elektrických problémů špatně začal, ale po jejich vyřešení se úspěšně prokousával výš a výš.
Když jsem psal o zklamání z britských posádek, tak jsem záměrně vynechal juniory s dvoukolkami. U nich tomu totiž bylo přesně naopak. Největším a nejpříjemnějším překvapením celé rally tak pro mne byl James Williams - mladý extravagantní pilot Opelu Adam nedal nikomu z domácích šanci a ve dvoukolkách zcela po zásluze zvítězil. Ani další ostrované se nenechali zahanbit. Rychlejší než oni byli jen Wagemans a Gilles Pyck (synovec vítěze enek Filipa Pycka). Druhý jmenovaný pro technické problémy ale nedokončil, takže jeho místo na pódiu zaujal další Brit Creighton.
Vím, že to bude znít pro někoho divně, ale poprvé jsem se ze soutěže vracel s pocitem, že průser zde visí ze vzduchu. Za ty roky bez průšvihů totiž velmi upadla bdělost pořadatelů, kteří moc neřeší rychlé úseky mimo divácká místa. Tahle místa jsou ale velmi snadno přístupná díky geografickým poměrům a protože přinášejí opravdový adrenalin, tak je na nich pěkně narváno. Pořadatelé i policie se obvykle spokojují s pravidlem "tín mítrs" neboli, že nikdo nesmí být blíž než 10 metrů od trati. když ale auto poskakuje jak hopík po hrbolech z katu do katu s motorem v omezovači, tak fakt může skončit kdekoli a 10 metrů překoná rychleji než stihle kdokoli mrknout (navíc i těch deset metrů se obvykle nedodržuje). Asi stárnu, ale minimálně na dvou místech se mi fakt před očima nejednou vybavila nehoda Vendy Kopáčka na Barumce. Kdyby na nich totiž někdo takto ztratil nad autem kontrolu, tak nastane hrozný masakr. V soutěži navíc skutečně došlo ke střetu auta s divákem, který ale naštěstí skončil jen lehčím zraněním (zvláštní je, že Duquesne, který to auto řídil, pokračoval v soutěži). Mezi diváky se dostal při výletu mimo trať i Maes a hodně je vyděsil už i výlet Bouffiera při kvalifikaci.
V samém závěru soutěže došlo ještě k jedné vážné nehodě, o které je ale jen minimum informací. V zásadě vím jen to, že na RZ22 havaroval francouzský enkař Benoit Boulanger a po nehodě zůstal zaklíněný ve voze, odkud ho museli vyprostit hasiči. Snad bude v pořádku.
Na závěr pár fotek z naší mise (galerie zde:
https://www.facebook.com/pg/rallyimage/ ... 6358295570 )