od Gurun » úte 18.08.2026 18:55
V podstatě bych pro své hodnocení a pocity z letošního ročníku mohl použít to, co napsal ve svém příspěvku ppa.
Sobotu jsem dal, jak jinak, můj domácí a milovaný Bunč. Byl jsem rád, že na něm, respektive v místech, kde jsem byl, nebyl skoro žádný divák. A to si dovolím tvrdit o celém úseku od Lvých hlav až nad Salaš. Pro mě značka ideál.
Snad už se stalo takovou smutnou tradicí této RZ, že ji nelze odjet kompletně na dva průjezdy celého startovního pole. A tak jsem přemýšlel, jestli takové „prokletí“ nese v historii Barumky i nějaká jiná rychlostní zkouška.
Jediné, co bych tady kritizoval, je její časové zařazení, a tím myslím především druhý průjezd. Vždyť ten trval snad přes čtyři hodiny a mám pocit, že dokonce lehce překročil dobu, kdy měla být RZ otevřená. Vždycky je mi líto druhé poloviny startovního pole, která už musí jet za tmy. Ano, vím, tentokrát tam bylo přerušení, ale i tak mi to přijde trochu neregulérní.
A tentokrát mi bylo možná ještě víc líto pořadatelů. V úseku, kde jsem byl já, tedy hluboko v lese, byli lidé snad z druhého konce republiky, kteří to tam vůbec neznali. V mém prostoru byla mladá holka, mohlo jí být kolem devatenácti. Když už byla skoro tma, přišla za mnou a zeptala se, jestli může stát alespoň vedle mě, protože přece jen být sama uprostřed neznámého lesa za tmy není úplně příjemné. Aby to ale nevyznělo špatně – žádná vystrašená holka, která by nezvládala svoji práci. Naopak, svoje povinnosti si normálně plnila, jen byla evidentně ráda, že tam v tu chvíli nemusí být úplně sama.
A tak jsme tam spolu vydrželi až do průjezdu posledního auta. Potom jsem ji doprovodil k nejbližšímu kolegovi, řádně ji předal do pořadatelské péče a teprve s jistotou, že už není v lese sama, jsem se vydal svou cestou.
Pokud jsem to navíc správně pochopil, kvůli tomu, jak dlouho se druhý průjezd protáhl, jí snad došla i baterie ve vysílačce. A právě tehdy mě napadla ještě jedna věc – jak mají tihle lidé po skončení RZ v totální tmě uklidit svůj úsek, posbírat pásky a všechno ostatní a potom se z lesa bezpečně dostat ven? Tohle už podle mě opravdu stojí za zamyšlení.
Napadá mě proto, jestli by nešlo na závěr dne zařadit nejkratší zkoušku, v tomto případě Pohořelice. Navíc se nejede v hustém lese, takže světlo tam vydrží přece jen o něco déle. Neříkám, že by kompletní startovní pole odjelo za světla, ale určitě by to zvládlo více posádek než na Bunči.
V této souvislosti by mě docela zajímalo, podle jakého klíče se vlastně stanovuje, v jakém pořadí a v jakých časech se jednotlivé RZ pojedou. Co si totiž vzpomínám, Bunč bývá pravidelně kolem poledne a potom v podvečer. O to víc by mě zajímalo, proč je tomu právě tak.
Neděli jsem dal Pindulu, poprvé v životě tu stranu od startu, tím myslím lesní úsek. Prvním příjemným překvapením byla parkovací plocha – za mě paráda. Druhým to, jaká totální rozbíječka se v tom lese jede. A třetím opět to, jak málo lidí tam bylo. Normálně jsem si pak musel pustit nějaká videa, abych se přesvědčil, jestli letos na té Barumce vůbec nějací diváci byli.
Co tedy říct k letošnímu ročníku z mého pohledu? Byl krásný, tak jako každý ročník, ale letos mi přišel dotažený téměř k dokonalosti ve všech směrech. A kdybych měl něco kritizovat, musel bych říct: není co.
Jo, a pořadatelé u tratí? Letos také naprosto skvělí. Slušní, v klidu, vstřícní. Kam jsem přišel, všechno fungovalo tak, jak by mělo. Prostě jako z učebnice – stejně jako celá letošní soutěž.
Moc děkuji všem lidem, kteří nám připravili tak krásný zážitek. A celé Barumce přeji, aby se takto vysoko nastavená laťka stala standardem i pro další ročníky. Za mě letos opravdu klobouk dolů.