Koukám, že tu půl dne chybím a vyhnu se tak vydařené konverzaci na téma MS vs IRC, obzvláště, když to nevědomky odstartoval můj příspěvek o Wilsonovi. Víte o mě, že Wilsona jr. nemám moc rád, řadím ho mezi tzv. vyježděné jezdce, tedy ty, kteří své schopnosti nahrazují počtem startů a ujetých kilometrů, což bohužel při současné přetechnizované éře speciálů WRC, které se jsou schopné řídit téměř samy, stačí. Vůbec jsem nechtěl nastartovat porovnávání MS a IRC, to sem opět zavlekl Haryk se svými objektivními srovávacími prvky. Faktem je, že mistrovství světa je a hodně dlouho zůstane nejprestižnějším a nejvýznamnějším seriálem v automobilových soutěžích. Nic to ale nemění na tom, že jeho úroveň v posledních letech prudce klesá, je to stále méně atraktivní a odrazuje to čím dál tím víc diváků, jezdců i týmů. Že je potřeba s tím něco udělat ví úplně všichni a právě seriál IRC do toho přináší nový svěží vzduch a ukazuje, jakým způsobem by to mohlo jít. Jasně, náklady na IRC stoupají, ale pořád to není úplně katastrofální. Pokud pomineme fakt, že na rozdíl od MS jsou tovární jezdci v IRC dokonce placeni, tak téměř kompletní sezóna IRC (pokud pomineme všemi opomíjenou Safari a škrtneme jeden mimoevropský podnik, jak to plánuje většina týmů) vyjde v tom nejšpičkovějším týmu o více než dvě třetiny levněji, než sezóna WRC v "podružném" týmu typu Stobart nebo PH Sport. V seriálu IRC má navíc dobrý pilot šanci uspět i s klientsky zapůjčeným vozem, to v mistrovství světa nehrozí ani omylem. A připomínat otřepané klišé s Ogierovým vítězstvím na Monte, když každý fanoušek soutěží moc dobře ví, jakou specifickou ruletou tento závod je a že při správné konstalaci hvězd jej může vyhrát skoro každý (vzpomeňme namátkou třeba na vítězství Gassnera na jedné rychlostní zkoušce). Níže jsem vypsal Ogierovo pořadí na rychlostních zkouškách na Monte. Když se na to podíváme z hodně za vlasy přitaženého statistického hlediska ohledně pořadí na rychlostní zkoušce, vyhrál jedinou zkoušku a podle průměru by měl ve výsledcích skončit někde mezi čtvrtým a pátým místem. O těch několika krizovkách, kdy byl hodně blízko odstoupení, ani netřeba hovořit. Nikdo netvrdí, že Ogier je nějaká lata či superhvězda. Je to jeden z talentů francouzského rallysportu, na jehož vývoji Citroën i francouzská federace dost tvrdě pracují. Rozhodně ale ještě není ve stavu, že by se měl stát mistrem světa. Nikdo to po něm ale nechce, jeho základním úkolem je sbírat zkušenosti a odjet co nejvíc kilometrů. Jestli se v jeho kariéře něco nezvrtne, je horkým kandidátem se jednou tím mistrem světa stát. Při vší úctě k Matthewovi, ten se k této poctě nikdy ani nepřiblíží.
