Zklamání z rozhodnutí ohledně zrušení Barumky už trochu vyprchalo, tak se k tomu vyjádřím aspoň ve stručnosti. Všichni víme, jaká je v současnosti nejen u nás, ale v celém světě situace. Která spíš než reálnou hrozbou zavání populistickými kroky a vyvoláváním strachu. Ale to sem nechci moc motat. Od velkolepých plánů na jubilejní ročník se postupně ubíralo, až měla vzniknout úspornější varianta o délce lehce přes 200 km. Bylo nám jasné, že to nebude ta správná oslava pro padesátý ročník, ale prostě jsme si nedokázali představit, že by se Barumka nejela. Jednání s úřady i hygienou probíhaly v pohodě, největší problém tak nastal s financemi, kdy partneři odpadali či snižovali své částky. Padla tak volba o poslední záchranný krok - vyzvat fanoušky o podporu. Nešlo až tak o to napřímo vybrat od fanoušků, ale spíš ukázat, že na tom jsme opravdu špatně. Protože u řady subjektů při jednání padala slova typu "my vám dáme míň peněz, ale vy to určitě nějak dáte dohromady a uspořádáte". Samozřejmě, jsme v Česku a tak jsem čekal nenávistné reakce na sociálních sítích i všude jinde. Byl jsem rozhodnutý nic z toho přečíst, do dvou diskuzí jsem se podíval a s pár lidmi se bavil. Reakce mě moc nepřekvapily, nenávist, zapšklost a frustrace některých jedinců mě překvapila (pravda, u některých ne) a celkově mě přístup řady lidí zklamal. Jejich naučené bonmoty a někde vyslechnuté zaručené pravdy pak vydávají za dogma, přitom realita je úplně jinde. Každopádně jsem si aspoň mohl osobně poopravit názor o některých z nich a v budoucnu k nim taky tak budu přistupovat. Každopádně, na základě této akce se ozvali někteří sponzoři či závodní týmy s podporou, takže finanční prostředky se podařilo dát dohromady. Ještě v neděli na sedánku nejužšího vedení padlo stanovisko, že Barumku pojedeme. Jenže od pondělní schůze na hygieně se vše začalo měnit. Situace kolem Karviné, trestní udání na tamní hygienu za zanedbání povinností a všešířící se strach totálně zamotal situaci. Takže jednání bylo v pondělí, v úterý a nakonec u primátora i ve středu, před tiskovou konferencí. Ještě na samotném začátku tiskové konference nebylo jasné, jaké bude rozhodnutí. Měli jsme připravené tiskové zprávy obou verzí (viz obrázek níže). Byli jsme domluveni, že před začátkem tiskovky napíšu do Eurosportu, jaké je finální rozhodnutí. Ale ani těsně před začátkem nebylo jasné, jaké to rozhodnutí bude. I do Eurosportu jsem jej tedy poslal až poté, co finální verdikt padl přímo při tiskové konferenci. V následujících minutách/desítkách minut/hodinách se začaly ozývat posádky z celého seriálu, novináři, fotografové, ostatní organizátoři i fanoušci, jestli je to skutečně pravda, protože řada z nich považovala Barumku za jasný pilíř v kalendáři, který se určitě pojede...
V době rozhodnutí o zrušení kvůli viru jsem byl osobně hodně naštvaný, protože jak v té době, tak i teď považuju celou tu hysterii kolem za mnohem nebezpečnější, než virus samotný. Dokázal bych pochopit zrušení soutěže kvůli nedostatku financí, házení klacků pod nohy ze strany FIA, ale nemohl jsem překousnout, že to bylo kvůli viru. Když ale sleduju vývoj situace nejen u nás, ale i ve světě a jaké nesmyslné manévry se kolem toho dělají, tak nakonec musím uznat, že to asi bylo dobré rozhodnutí...