Dominik Stříteský:
From hero to zero aneb nešťastná třináctka úřadovala.
Chtěli byste vědět, co se vlastně stalo? No, já popravdě taky. Ležím po těžkém otřesu mozku na nemocničním lůžku a snažím se donutit hlavu k poslušnosti. Jenže minuty před a po incidentu z mé složky vzpomínek někdo nenávratně vymazal. Ladík z nepříjemného veletoče” vyvázl “jen” s pohmožděným loktem. Nejvíce jsem asi ublížil naší Fabii, která bude muset podstoupit řádnou ozdravnou kůru.
Do těžké nedělní etapy jsme vystartovali bez naděje na dobrý celkový výsledek. Nebylo ale naším plánem zbývající kilometry tratí jen vlažně a bez zájmu projet. Mohlo by se zdát, že nám chyběla motivace k tomu zbytečně riskovat. My jsme však naše pokračování v soutěži pojali jako ostrý test, kdy jsme si chtěli vyzkoušet některé možné budoucí změny v nastavení podvozku. Celých pět rychlostních zkoušek se nám dařilo držet na dostřel špičky, tvrdě bojující o vítězství. Pak přišla na řadu ona osudná erzeta, kde jsme ve sjezdu do Mikulůvky náš let zakončili tvrdým dopadem mimo ranvej.
Po vyhrané páteční kvalifikaci roztočil “Mistr osud” sled událostí okolo nás jako řetízkáč, který pak v sobotu i neděli škodolibě zastavil ze stovky na nulu. Nebudu zastírat, že ona nešťastná událost neovlivní týmové plány pro zbytek sezony. Jak? To se teprve uvidí. Děkuji vám všem za podporu, kterou jsem cítil po celý závodní víkend. Mrzí mě, že jsem zklamal. Ony ale i prohry jsou nedílnou součástí života. Brzy se zase ozvu.








