Tak zkusím dokončit naše zážitky z Francie. Skončil jsem u pátečního odpoledne. Cestou zpět na ubytování jsme si projeli závěrečnou pasáž RZ 10,14 Ungersberg. Večer jsme měli bojovou poradu a rozhodli jsme se, že si vybereme některou pasáž z toho, co jsme projeli. V sobotu ráno jsme zaparkovali na diváckém parkovišti a dali si opět "malý" pochoďáček.
Asi tak 3 km k prvnímu diváckému místu na RZ. Bylo jasné, že tady nezůstaneme a tak jsme se rozhodli jít proti směru RZ. Místa tam byla fakt zajímavá, ale pořád tomu něco chybělo...
Šli jsme tak 2 km po trati až jsme narazili na takovou hezkou pravou kolem břehu, přes který při nájezdu do zatáčky nebylo vidět. Vnitřek zatáčky byl řezaný a už tam byl i náznak vyházeného bláta. Přesto jsme ještě kousek popošli, abychom si potvrdili, že je to správná volba. A byla. Takže jsme se vrátili do tohoto místa a založili český tábor. Při prvním průjezdu to bylo ještě poměrně klidné, ale čím dál tím víc ovlivňovalo průjezdy vytahané blatíčko. Objevovaly se stále širší a uklouzané průjezdy. Prvním, kdo šel do kontaktu s našimi vlajkami byl Xavi Pons. Pak ještě ve Francouzském mistráku proběhl malý ťukanec když Peugeot 206 WRC pouštěl před sebe nějakého Micáka. Už v tuto chvíli jsme byli s výběrem místa spokojeni a průjezdy si užívali. Mezi prvním a druhým průjezdem RZ jsme se rozhodli, že zůstaneme na stejném místě. Jak se později ukázalo, bylo to to nejsprávnější rozhodnutí.
Druhý průjezd byl totiž naprosto luxusní!!! S dravými průjezdy WRCéček jsme moc nepočítali, ale co předvedl Loeb a Sordo, teda hlavně Loeb, to jsme nečekali ani náhodou. Už před nájezdem do té právé zatáčky to hrnuli nádherně bokem a přitom strašně rychle. Loeb se jen taktak nedostal do naších vlajek a následně do škarpy. Bylo ale vidět, že zachoval chladnou hlavu a s přehledem se z této krizovky dostal. Tak jak Loeba moc nemusím, tak za toto klobouk dolů!!! Konečně jsme mohli říct, že vidíme opravdové WRCéčkové průjezdy.
Škoda jen, že jich bylo tak málo.
Potom nás ale čekala celá řada dalších zajímavých průjezdů, smyků, krizovek, návštěv stromů, "křtění" našich vlajek, kdy jsme už počítali i s tím, že některé auto si vlajku vezme s sebou až do cíle RZ.
Těchto divokých průjezdů bylo fakt hodně, takže si už ani přesně nepamatujeme, kdo všechno byl ve stromech, kdo je jen těsně míjel. Jen vím, že modré Subaru z francouzského mistráku mělo obrovské štěstí, že zůstalo na kolech. Ostatně určitou část těchto krizovek můžete vidět na videích, které budu odkazovat níže. Takže hodnocení soboty jednoznačně 1*.